Titulní strana (mapa stránek)   |   Okolí Ďáblic -> Nástěnka - obec a okolí -> Kostel Stětí sv.Jana Křtitele
Kostel Stětí sv.Jana Křtitele (M.Růžička, 22. 6. 2007)
Chabry - kostel.jpg... jen několik minut jízdy na kole z Ďáblic západním směrem se nachází času i době stále odolávající ostrůvek klidu, pohody a zamyšlení. Víte, kde se toto skryté, ale působivé návrší s krásným románským kostelíkem nachází?
Při pohledu do údolí, ve kterém se rozkládají původní Dolní Chabry, vyčnívá věžička s křížem, patřící kostelíku Stětí sv. Jana Křtitele. Kostelík leží na jakémsi návrší, jeho základy se pozvedají na úroveň okolních střech. Je to místo jako stvořené pro duchovní centrum.

Uprostřed návrší původních Chaber stojí už 800 let starý románský kostelík obklopen hřbitovem a zasvěcen Stětí svatého Jana Křtitele. Postaven byl přibližně kolem roku 1180, nejspíš jako součást feudálního dvorce.
Nejstarší písemné záznamy o Dolních Chabrech jsou z let 1092 a to v souvislosti s Ostrovským klášterem u Davle. Další zmínka je z let 1176 a poté 1273, to když ves náležela Strahovskému klášteru.
Kostel pamatuje mnoho zlého i dobrého. Války, požáry, dny klidu, rozkvětu i rekonstrukcí.
V průběhu posledních sta let poskytl mnohá překvapení. Roku 1905 při důkladné opravě kostela byly Ing. J. Hofmannem objeveny a odkryty nejstarší románské malby na zdech. Po odkrytí a omytí malby z oblouku apsidy vystoupil pestře malovaný Ježíš Kristus. Vykupitel i dnes sedí na románském trůnu, žehná pravicí a v levé ruce drží otevřenou knihu v níž je napsáno: „Ego sum primus et novissimus" (já jsem první i poslední). Celý je obklopen barevnou Mandorou, kterou drží dva rozkročení andělé. Po levé ruce stojí Panna Maria a z pravé strany Jan Křitel. Pod nimi ve středním pruhu mezi románskými okénky v životní velikosti stojí apoštolové, bohužel nejsou zcela zachováni. Ve spodním pásu je ikonografie, výjevy ze života Panny Marie.
Historik F. J. Lehner ve svých spisech připomíná: „Co se ve Vratislavově kostele na Pražském hradě zachovalo jen částečně, spatřujeme zde celistvě i v barvách. Tato malba je jedním z nejdůležitějších památníků v dějinách českého malířství románské doby!“
Své další svědectví o dávné historii vydal roku 1973 při záchranném archeologickém výzkumu souvisejícím s rekonstrukcí kostela. Pod podlahou nynějšího románského kostela se objevily nejméně dvě, ještě starší stavby. Rotunda s podkovovitou apsidou byla druhá největší v Čechách po Svatovítské na Pražském hradě. Měřila v průměru 13m! Je k podivu, že o tak významné stavbě nemáme zatím žádné záznamy. Uprostřed kostela se dále našla románská patka s nárožními drápky. Z toho lze usuzovat, že patka se sloupem nesla tribunu, která byla určena pro vrchnost a měla zvláštní vchod.
Na podlaze rotundy se ještě na čtyřech místech objevily zbytky terakotové dlažby. Nebyla jen tak obyčejná, měla krásně profilovanou výzdobu srovnatelnou s dlažbou dalších významných svatostánků. Jistá je podobnost například s nálezy na Vyšehradě, v klášteře Sázavském, Ostrovském klášteře u Davle. Dlaždice měly zbarvení vypálené terakoty. Různých výjevů se našlo 21 druhů, podobné byly z dílen Ostrovského kláštera a na Sázavě. Vyráběli je sami benediktinští mniši.
Osm typů výjevů bylo objeveno jen zde. Byl to např. pozitivní námět Daniela v jámě lvové, svatého muže vítězícího nad zlem (připomíná mi sv.Jiří jak zabíjí draka).
Jiná dlaždice měla námět negativní, byl to krutý král Nero. Další výjevy byly opět velmi zajímavé, sfinga, gryf, lev, strom života s pávy, rostliny a ornamenty. Poprvé jsem je viděla v Muzeu a byla jsem velmi nadšena jejich rozmanitostí. Vznik dlažby historikové řadí do první poloviny 12. století.
Před rotundou tu stála ještě další stavba. Byl to podélný kostelík s půlkruhovou apsidou, ve kterém byla hrobka významného člověka, pravděpodobně knížete, obestavěna vlastní zdí. Zatím není jisté zda se jedná o tři nebo čtyři po sobě jdoucí stavby. Okolo i uvnitř kostela se našlo dalších asi 200 slovanských hrobů s výbavou. Stále však ještě chybí ta významná osoba, pro kterou mohla být hrobní kaple určena.
Dozvíme se ještě někdy toto tajemství? Mohlo se odehrávat už za vlády Boleslava II a III či Boleslava Chrabrého, který nesl podobné jméno jako Chabry?
Podzemí kostela si své tajemství z dávných dob zatím ponechalo, ale historikové se na něj už chystají.
Kdo se jednou zastavil za kostelem a poseděl, tak poznal, jak přívětivé místo s pěknou vyhlídkou to je. Není divu, že se zde našim předkům tak líbilo!
(Jana Snížková) Menhir